|
| |
|
| |
|
|
Vztah Spolkové republiky Německa k intervenci v Libyi
Janatková, Karolína ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá vztahem Spolkové republiky Německa k intervenci v Libyi. Cílem této diplomové práce je přinést odpověď na otázku: "Proč Německo nepodpořilo intervenci v Libyi?". Německo bylo poté, co se zdrželo hlasování o rezoluci č. 1973, kritizováno za nepokračování v trendu ochrany lidských práv. Odmítnutím intervence SRN opět potvrdila, že je stále velmi skeptická vůči zapojení svých vojenských prostředků v zahraničí. Hlasování Rady bezpečnosti bylo milníkem nejen v dějinách Německa, ale také v dějinách mezinárodního společenství, neboť to bylo poprvé, kdy dala Rada bezpečnosti OSN souhlas k použití vojenské síly proti fungujícímu státu s výslovným cílem chránit civilní obyvatelstvo. Tato diplomová práce je zpracována formou jednopřípadové studie, prostřednictvím které autorka zkoumá velmi specifickou situaci, kdy se Německo v roce 2011 rozhodlo zdržet se hlasování o intervenci do Libye. Teoretická část práce vychází z konstruktivistické teorie mezinárodních vztahů, dále je věnována pozornost pojmům: civilní mocnost, multilateralismus, kultura zdrženlivosti a důraz na ochranu lidských práv. Tyto pojmy jsou charakteristickými znaky německé zahraniční a bezpečnostní politiky. Teoretická část práce se rovněž zabývá definicí konceptu Responsibility to Protect. Cílem této práce je...
|
|
|
Na základě čeho se státy rozhodují intervenovat či neintervenovat? Případ Libye a Sýrie
Vacková, Kateřina ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Diplomová práce na téma Na základě čeho se státy rozhodují intervenovat či neintervenovat? Případ Libye a Sýrie je zaměřena na zanalyzování motivů, jež vedou státy k rozhodnutí vojensky (ne)intervenovat na území cizího státu. Na celou problematiku je nahlíženo z pohledu dvou významných teorií mezinárodních vztahů - liberalismu a realismu. Jako první zkoumaný případ byla vybrána intervence mezinárodního společenství v Libyi roku 2011 a to z pohledu Švédska, jež se celé operace zúčastnilo vysláním osmi stíhaček Jas 39 Gripen. Jako druhý konflikt byla zvolena občanská válka v Sýrii, která na tomto území probíhá také od roku 2011 a jejíž situace by si již dávno měla vyžádat podobný zásah mezinárodního společenství. K tomu však do této doby nedošlo, ačkoli se jednotlivé státy v Sýrii vojensky angažují. V tomto případě bylo zvoleno Rusko, které se nezúčastnilo operace v Libyi, ale od září 2015 se aktivně zapojilo do bojů v Sýrii. Jako poslední byl vybrán případ Velké Británie, která se vojensky účastnila obou zkoumaných konfliktů. Při samotné analýze byla využita Ortegova typologie intervencí, jež byla upravena speciálně pro účely této práce. Jednotlivé typy intervencí byly rozřazeny do dvou kategorií: liberální intervence a realistické intervence. Do první skupiny spadají humanitární intervence,...
|
|
|
United Nations Performance and Responsibility to Protect
Vymětal, Václav ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Diplomová práce "United Nations Performance and Responsibility to Protect" aplikuje výzkumný rámec výkonnosti mezinárodních organizací na případy dvou humanitárních krizí, do kterých se zapojila Organizace Spojených Národů v návaznosti na normu "Responsibility to Protect". Případy jsou intervence v Libyi (2011) a krize v sudánské provincii Dárfúr (2003). Práce využívá metodu srovnávací studie a hodnotí výskyt a míru zdrojů výkonnosti, které si ve svém teoretickém rámci definuje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Odpovědnost chránit (R2P) ve francouzské zahraniční politice 2008 - 2013
Jiříčková, Veronika ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá pojetím rodící se mezinárodní normy Odpovědnost chránit (Responsibility to Protect, R2P) ve francouzské zahraniční politice v období let 2008 - 2013. Odpovědnost chránit byla formulována v roce 2001 Mezinárodní komisí pro intervenci a státní suverenitu a schválena v pozměněném znění o čtyři roky později na Světovém summitu OSN. Zásadním způsobem proměnila chápání suverenity v mezinárodních vztazích tím, že klade důraz na odpovědnostní složku státní suverenity a nadřazuje bezpečnost jedinců nedotknutelnosti státní suverenity. Francie byla na poli propagace norem na ochranu jedinců aktivní již na přelomu 80. a 90. let dvacátého století a zaujala vstřícný postoj také k R2P. Předkládaná práce zkoumá, zda pojetí R2P v současné zahraniční politice může být koherentní s touto francouzskou tradicí. K výzkumu využívá konceptů etické zahraniční politiky a alternativního národního zájmu. Analýza koncepčních materiálů francouzské zahraniční politiky a tří vojenských intervencí postavených na rodící se normě Odpovědnost chránit (Libye, Pobřeží slonoviny a Středoafrická republika) ukázala, že v rovině norem má zahraniční politika Francie etický základ, v praktické rovině převažuje etická povaha zahraniční politiky nad realpolitikou.
|
|
|
Vliv konceptu lidské bezpečnosti na proces legalizace a legitimace humanitární intervence
Gřešák, Martin ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
1 Abstrakt Humanitární intervence je jednou z nejproblematičtějších otázek současné mezinárodní politiky. Kořeny konceptu humanitární intervence lze vysledovat v teorii spravedlivé války. Při hodnocení praxe států se kloním k názoru, že mezinárodní obyčej legalizující humanitární intervenci dodnes plně nevykrystalizoval. I když přichází realistická škola s několika velmi dobrými argumenty, domnívám se, že existující znění Charty OSN provedení ozbrojené humanitární intervence neumožňuje. Ani dosavadní judikatura Mezinárodního soudního dvůra nepovažuje humanitární intervenci za legální. Koncept lidské bezpečnosti se stal jedním ze základních legitimizačních zdrojů doktríny Odpovědnost chránit. Sloužil rovněž jako jedna ze zásad, na nichž Mezinárodní komise pro intervenci a státní suverenitu tuto doktrínu vystavěla. Principy doktríny Odpovědnost chránit byly přijaty Valným shromážděním OSN na Světovém summitu 2005. O rok později na tyto principy odkázala Rada bezpečnosti v rezoluci týkající se ochrany civilistů v ozbrojených konfliktech. Byť nejsou usnesení Valného shromáždění pro státy právně závazná, jejich autorita vyplývá ze skutečnosti, že vyjadřují názor mezinárodního společenství. Schválení rezoluce Rady bezpečnosti mělo dle mého hlediska spíše význam politický než právní. I když májí členské státy OSN...
|
|
|
Zodpovědnost chránit - koncept a aplikace
Sitter, Tomáš ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Tématem této práce je doktrína odpovědnost chránit (R2P), která se stala velice aktuální právě v současné době, kdy byla využita k legitimizaci operace NATO a dalších zemí během povstání v Libyi v roce 2011. To vyvolalo kromě řady souhlasných ohlasů i vlnu kritiky, a to dvojího druhu. Někteří kritizovali už samotný fakt, že byla libyjská situace Radou bezpečnosti OSN označena za případ vhodný pro aplikace této doktríny Byli však i tací, kteří s tímto označením vřele souhlasili, byli však zklamání průběhem operace, která následovala. Tato část kritiků tvrdí, že NATO a další státy, které se do operace zapojily, přesáhly mandát udělený jim Radou bezpečnosti a tím docílily přinejmenším částečné delegitimizace R2P.
|
host ::
RSS.